Kyselá rajčata, zatuchlá brokolice nebo borůvky, které za sebou zanechávají nepříjemnou blátivou pachuť. Všichni je známe a je těžké se jim vyhnout – zelenina a ovoce z dovozu českým supermarketům bohužel dominují. Jak si stojí v porovnání s lokálními potravinami? A nabízí české produkty i něco víc než plnější chuť?

Obsah vitamínů a minerálů se liší

Velkou výhodou lokálního ovoce a zeleniny je, že obsahují jednoznačně více živin než potraviny z dovozu. Důvodem jsou dva zásadní rozdíly – lokální produkty většinou dozrávají na rostlině a jejich cesta z farmy na pulty obchodů je mnohem kratší.

Jakmile totiž farmáři plody sklidí, uvnitř začnou automaticky pracovat enzymy, které pojídají živiny a řídí proces rozkladu. Na tento proces se zaměřili vědci z Montclair State University a zjistili, že v brokolici, která je dovážená, je o 50 % méně vitamínu C, než u té pěstované a prodávané lokálně. V souvislosti s dovozem je potřeba zmínit, že se ovoce a zelenina většinou sklízí nezralá, aby cestu v pořádku ustála. Dozrává tak až na cestě a často s pomocí plynů, které rychlost zrání řídí. A to je ale problém – umělé dozrávání totiž nikdy plně nenahradí možnost dozrát přímo na rostlině, a to po stránce chuti i po stránce obsahu živin.

Zbystřit by proto měli hlavně rodiče, kteří svým dětem chtějí dopřát co nejkvalitnější stravu. Místo dováženého ovoce a zeleniny se poohlédněte spíš po farmách a sadech ve vašem okolí, nebo si rovnou zasaďte pár sazeniček do květináče nebo na zahradu.

Pozor u dětí dávejte zejména na dostatek:

• železa – brokolice, špenát, kapusta, fazole, červené maso 
• vitamínu A – špenát, zelí, brokolice, mrkev, batáty, mango
• vitamínu C –  brokolice, papriky, rajčata, jahody, citrusy, kiwi
• vitamínu D – vejce, tučné ryby, mléčné výrobky

Být u zdroje znamená mít možnost kontroly

Sázka na lokální farmáře může mít ještě jednu obrovskou výhodu – snadno si totiž můžete ověřit, kde vaše ovoce a zelenina roste a jak produkce probíhá. Své oblíbené farmáře můžete sledovat na sociálních sítích, nebo se s nimi třeba dát dát do řeči na farmářských trzích. Jednoduše tak zjistíte, čím rostliny hnojí, nebo jestli si při pěstování pomáhají pesticidy.

Ty mohou být nebezpečné hlavně pro děti, které jsou na otravu pesticidy více náchylné než dospělí. Na pozoru by se měly mít také těhotné ženy. Základním pravidlem pro všechny by pak mělo být důkladné umývání zeleniny a ovoce před konzumací.

U potravin pěstovaných lokálně je míra používání pesticidů zpravidla menší. V České republice zemědělci spotřebují asi 1,9 kg pesticidů na hektar, zatímco v sousedním Rakousku je to 3,1 kg, v Itálii 7,7 kg a třeba v Belgii dokonce 8 kg.

I přesto u nás máme v potravinách více pesticidů než jiné evropské země. Ptáte se, jak je to možné? Potraviny totiž dovážíme ze zemí, kde je používání pesticidů rozšířenější než u nás. Sečteno a podtrženo, české produkty nad těmi dováženými vyhrávají na plné čáře. Proto pokud vaše oblíbené ovoce a zeleninu pěstují i místní farmáři, uděláte dobře, když jim dáte přednost.